Po skončení studentského života většina lidí nastoupí do práce a přátele ze studií potkává málokdy. Já jsem studovala v Praze, v Plzni a v Brně, to znamená, že ve všech těchto městech jsem potkala několik lidí, kteří mi zůstali v srdci a protože je nechci ztratit, tak musíme hodně komunikovat a v rámci našich dospělých možností se i vídat. Víkend v Českých Budějovicích byl právě jednou z "údržovacích" akcí - sešly jsme se spolubydlícími z Brna. Bydlely jsme spolu rok a zanechalo to na nás následky, hihi. A díky tomu to přátelství jsem mohla navštívit město v jižních Čechách. Jak se mi líbilo? Čtěte dál!


Českými Budějovicemi jsem vždy jen projížděla a jednou jsem tam byla bratranci na promoci, víc nic, proto mě velmi udivilo, že místní autobusové nádraží se nachází na střeše obchodního domu. To je snad světový unikát. Centrum je maličké, ale malebné. Když jsem procházela ulicemi, připomínaly mi Budějovice něčím Plzeň a něčím zase Pardubice, ale v jádru to asi nebude špatné místo k bydlení. A teď mě Evča ukamenuje, hihi. Vítala nás slovy: "vítejte na vesnici!". Ano, uznávám, s Brnem se to nedá srovnat.


Vstup do historického centra je přes park, minimálně ze tří stran. Přijde mi roztomilé, jak za relativně novými domy začíná podloubí a malebné domečky. Navíc, celý ten dojem samozřejmě umocnil sníh. Každopádně jsem v Českých Budějovicích stihla navštívit dva podniky, které Vám mohu jedině doporučit. Prvním je Café au Chat Noir ve stejné budově na historickém náměstí, ve které byste našli i Francouzskou alianci. Interiér je příjemný, francouzsky laděný a celou atmosféru umocňuje francouzská muzika. Výběr nápojů je široký, víno mají moc dobré a také dělají lahodné slané palačinky. Na sladké už jsme neměly místo. Každopádně jsme se s holkami shodly na tom, že je to ideální kavárna na čtení.


Druhým podnikem, kde stojí za to se zastavit třeba na jeden z alternativních způsobů přípravy kávy je kavárna Magnolia. Nachází se v jedné z postranních uliček v historickém centru. Já jsem si tam dala hořkou horkou čokoládu a byla doopravdy hořká, žádné kakao a žádný pudink, prostě čokoláda jak má být! Hádáte správně, úspěšně jsme se tím víkendem projedly, ale užily jsme si to moc. I proto, že jsem s sebou brala svou kosmetickou výbavu a udělaly jsme si i beauty moment. Holky jsem nalíčila a slíbila jim i nějaké focení.


Bohužel, to zimní světlo všechny stíny na fotkách dost sežralo, ale i tak to holkám moc slušelo a ukázala jsem jim, že i za pár peněz se dá udělat spousta muziky a že když se budou držet zpočátku základních pravidel, že nešlápnou vedle. Hodně jsme se u toho nasmály a já jsem ráda, že se mi svěřily do rukou, hodně mě to bavilo, takové vybarvování, hihi!


A tady je malá ochutnávka fotek. Samozřejmě jsem nechtěla sem dávat detaily, holky by rády, alespoň v rámci možností zůstaly v anonymitě, ale já Vám chtěla ukázat, v jakém duchu jsme ty fotky dělaly. Šlo o zajímavé pózy, momentky a hlavně radost, kterou to nám všem přineslo.


Stejně jako rychle padla tma, tak víkend utekl jako voda a my se musely rozloučit. Každá jsme se vydaly jiným směrem, ale víte co? To naše přátelství má hloubku a jsem moc ráda za to, že mi Janička před dvěma a půl lety nabídla bydlení v Mrkosově ulici v Brně.